Adam Rajnoha

webový kodér, hacker, pekař, táta

Technologie jsou důležitou součástí mého života. Od malička mě fascinovaly (pamatuju si, jak jsem se ještě v jednociferném věku učil přeinstalovat Windowsy a jak jsem byl nadšenej, když jsem to zvládl sám), živí mě a přestože by se dalo obecně říct, že jsem zdrženlivý ke spoustě nových technologií, mám spoustu ověřených nástrojů a pomůcek, které mi přesně vyhovují a rád se o ně s vámi podělím, včetně důvodů proč.

Hardware

Všechny fyzické hmatatelné technologie. Většina z nich jsou starší než desetiletí, koneckonců, to je jeden z důvodů, proč je používám.

Hodinky

K devátým narozeninám jsem dostal hodinky Casio F-201W, které dnes stojí asi 500 korun a tehdy dražší nebyly. Z druhé ruky je možné sehnat za cenu oběda. Zvládnou vodotěsnost do 50 metrů a chlubí se několikaletou výdrží baterie. Moje baterka v nich vydržela 15 let! Mají 2 různé časy (včetně datumů a dnů v týdnu), stopky, budík a podsvícení. Jsou to tak obyčejné hodinky a přesto tak dobré. Držím se hlavního principu každé technologie - k čemu slouží. Hodinky mají jediný úkol ukazovat čas. Proto vůbec nerozumím modernímu trendu chytrých hodinek, které jednak neukazují čas (dokud člověk neotočí zápěstím nebo s nimi jinak neinteraguje) a druhak se musí skoro denně nabíjet.

Foťák

Když jsem byl malý, měli jsme doma i kompakt i zrdcadlovku. Sem tam jsem pomáhal fotit známému na nějaké svatbě nebo jsme vyrazili na foto-výlet. Momentálně je můj jediný foťák zachovalý Canon PowerShot SX120 IS, což je prima kompakt z roku 2009, který jsem sehnal z druhé ruky za 1000 korun. Má 10x optický zoom, výbornou světelnost F2,8-4,3, hezké jednoduché UI, příjemný manuální režim, snímač 1/2,5" CCD / 10mpx. Koupil jsem si k němu GP dobíjecí baterky, strčil starou SD kartu a nemůžu si ho vynachválit.

Laptop

Prostřídal jsem spoustu počítačů. Od různých sestav doma, přes netbook, několik notebooků a tabletů. Poslední 4 roky je můj jediný počítač na práci i volný čas Thinkpad T420S, koupený zase z druhé ruky za 6000,-. V internetových kruzích jsou thinkpady takovým svatým grálem mezi laptopy a plno lidí na starší modely nedá dopustit. A já jsem jeden z nich. Jsou to laptopy, které IBM (a později Lenovo) vyvýjelo pro business sféru, jsou extrémně (na dnešní poměry, ach) odolné, téměř všechny komponenty je možné si sám vyměnit, náhradní díly a nákresy "vnitřností" jsou volně k dispozici a lze je koupit skoro kdekoliv. Chcete vyměnit baterku? 2 cvaknutí. Chcete zvětšit RAM paměť? 1 křížověj šroubek a 1 tlačítko. Chcete nahradit DVD mechaniku za ultrabay schránku pro DRUHÝ disk nebo DRUHOU baterii? 2 tlačítka zespod a několik vteřin času. Vylilo se vám na klávesnici pití? 2 otvory zespod krytu a inteligentní design odvede hned vodu ven. Zároveň disponuje portem pro zastrčení do dokovací stanice, takže třeba monitory, klávesnice, LAN síť a myš v práci je možné napojit jedním zastrčením notebooku do docku. Na který se dá místo docku připojit na cestování TŘETÍ baterie. Není to super? :)

Mobil

Tohle je trochu problematická kapitola. Mobilů jsem vystřídal velkou spoustu, ten první měl ještě vysouvací anténu a TFT. Na základce si dobře pamatuju, jak jsme si posílali 3GP filmy 5 hodin přes infraport pod lavicí, které se nikdo nesměl dotknout, jinak by se celý přesun přerušil. Později jsem si koupil T-mobile G1 - první telefon s Androidem, pak další, později jsem pořídil iPhone 5S, u kterého se mi i přes counter-design Applu podařilo vyměnit si baterku sám doma. Jak jsem ale začal víc a víc zastávat názor svobodného softwaru, začal více řešit soukromí online a zpracování mých dat, pořídil jsem si telefon s Androidem, který jsem si odemčel, přehrál ROM a používal kompletně bez Google čehokoliv. Taková konfigurace je ale jaksi neohrabaná a některé věci v ní nefungují. Měl jsem pak fázi, kdy jsem mobily a velkou dostupnost chytrých zařízení vinil za některé sociální problémy a používal jsem tlačítkový telefon Pelitt. Protože jsem ale potřeboval pro svou práci používat data v telefonu, připojovat se k VPN anebo sdílet hotspot, vrátil jsem se ke smartphonu.
Teď mám nějaký Xiaomi, starší model (6A), který vystačí na vše, co pro sebe a práci potřebuju, koupil jsem ho z druhé ruky za 900,- včetně dopravy. Používám ho ale jen a pouze jako nástroj k dosažení nějakého cíle a když můžu, tak ho odložím nebo ho nepoužívám. Nemůžu popřít třeba výhodu offline gps map v telefonu a podobně, ale pořád ve mě žije přesvědčení, že s velkým progresem chytré telefony přinesly do společnosti i velké problémy. Takže telefon používám jaksi vědomě, snažím se nepoléhat se na něj a neukládat příliš mnoho citlivých dat uvnitř. Jsem fandou otevřených standardů, tzn. že vždy dám přednost telefonu s 3.5mm jackem, slotem pro microSD karty apod.

Software

Až si na to najdu prostor, rád doplním :)