Essentials

Sedím s čajem a najednou mám nápad na skvělý článek.
Jedu v autobuse a kutilské projekty se mi kumulují v hlavě.
Stojím ve frontě u pokladny a říkám si, jak by asi mohl fungovat svět bez peněz…

Celý den se mi v hlavě utváří různé revoluční nápady, startupové projekty, sny, vize, představy. Některé z nich jsou natolik silné, že opravdu zaujmou mou pozornost a já nad nimi naplno přemýšlím. Často se mi líbí až moc na to, abych si mohl dovolit nezačít s jejich realizací. A pak se nadšeně pouštím do prvních střípků projektu - začínám si sepisovat poznámky, načrtávat princip fungování, kódovat nebo na někoho vychrlím svůj skvělý nápad.

Protože ale někde během procesu první a poslední věty zjistím, že není tak skvělý, revoluční a unikátní nebo mě dostatečně nenaplňuje, není v souladu s mými vizemi nebo v něm nevidím potenciál, skončí. Mezitím se mi ale v hlavě spolehlivě utváří další, zaručeně lepší nápad. Výsledkem může být pocit nenaplněného potenciálu, stres z neuspokojení, neschopnost zastavit se a nahlédnout na sebe z větší výšky.

Proto je podle mě důležité mít v životě dlouhodobé vize a periodicky je validovat. Mám rád v angličtině sloveso “question”, kterému má v překladu nejblíže slovo zpochybnit, což ale u spousty lidí vzbuzuje negativní pocity - proč by měli zpochybňovat svoje cíle? Mám tím spíš na mysli zeptat se sám sebe, zda ještě a proč je tento konkrétní cíl mým cílem. Upevníte se tak ve svých plánech a zároveň máte i jasnější představu o svém budoucím já, hlavně ale takto máte možnost zjistit, jestli jste se aktuálně nevychýlili ze své zvolené cesty, o čemž běžně nevíte, protože vám v daném momentě schází takovýto nadhled. Já osobně si takové dlouhodobé plány tak co půlrok sepíši a kouknu se na ty předešlé. Díky tomu můžu udělat správná rozhodnutí pro svůj život, protože jejich rozvaha prošla i testem času. Je pro mě také důležité, abych u těchto plánů měl i důvody - proč toho chci dosáhnout, proč si myslím, že mě to bude naplňovat, jak je to prospěšné a kde se ta myšlenka vzala. Před 6 lety například se v mé hlavě zrodila myšlenka vlastnit kavárnu. Důvody byly zřejmé - vypadnout ze stereotypního koloběhu pracovních směn, být mezi různými lidmi, starat se o vlastní podnik a mít možnost dělat rozhodnutí. Po pár letech jsem si k tomu připsal další důvody jakými jsou šíření dobrých věcí světu, vytvoření platformy pro rozličné umělce, založení komunity kole kavárny…

Dnes vím, z pozorování jiných podniků, z diskuzí se známými provozními a z vlastních priorit, že to pro mě nebude to pravé ořechové. Uvědomil jsem si, že zbožňuji prostory vybraných kaváren, především kvůli kvalitě kávy, skvělého servisu a veselých lidí před i za barem, že je to pro mě místo pro odpočinek, sebereflexi nebo příjemné setkání, že se mi líbí jejich design. Toto všechno jsou ale zážitky návštěvníka a založit a rozběhnout takový podnik mi sice přinese naplnění v tom slova smyslu, že přijdu s nějakou službou/přidanou hodnotou pro okolí, ale neposkytne mi ani zdaleka víc času a méně stresu. Většinou je vlastní podnikání uvolněnější ve svém rozvrhu - protože ten záleží jen na vás, ale náročnější, protože prostě šlapete za svoje triko, svoje jídlo a svou rodinu. A pro mě by kavárenství bylo něco, do čeho mi osobně dává smysl se naplno ponořit - od práce po různé kurzy, hostování, seznámení se s dodavateli, pořádání akcí atd. Ale za těch 6 let jsem si vytříbil i jiné cíle, kterým chci věnovat svůj čas a plnou pozornost, které přesahují mě samotného a mají tak pro mě větší smysl. V Tokiu existuje kavárna, kterou provozuje pan Katsu Tanaka, který svému řemeslu věnuje svou absolutní pozornost a péči. Jeho kavárna je oceňována jako nejlepší na světě. Tanaka kvůli jeho plné oddanosti práci dokáže za den připravit pouze 20 prvotřídních espress: “Mé espresso je mnou. Představte si, že stojíte na kraji propasti, ano? Uděláte-li jedinou sebemenší chybu, je s vámi konec…Mé plné oddání&soustředění je opravdu schopné zvládnout maximálně 20 šálků za den.” [http://www.bear-pond.com/]

Zároveň je ale možné, že si tento článek přečtete za několik let ve svém mobilu u mě v kavárně, stát se může cokoliv. Pro mě je však důležité umět dělat rozhodnutí na základě těch svých předešlých a mé aktuální cesty v životě. A teď vím, že přestože neberu svou práci na lehkou váhu a věnuji jí patřičnou pozornost, můj život není má kariéra. Vím, že nechci za několik let sedět na svou perfektní voňavou kávou a ohlédnout se zpět na to, kolik mi toho uteklo v jiných oblastech života.

A všechny ty bleskové denní nápady mohu najednou velice rychle zkontrolovat, zda jdou ruku v ruce s mými dlouhodobými vizemi a rychle se rozhodnout, jak s nimi naložím. Ty opravdu dobré si sepisuji bokem a vracím se k nim, těm ostatním nevěnuji pozornost. Mám totiž na práci věci, na kterých mi opravdu záleží.