Proč psát blog

Tak konečně!
Už rok jsem se chystal zapojit se do #100DaysToOffload výzvy, jejíž smyslem je od libovolného data napsat sto článků během následujících 365 dní. A protože zastávám myšlenku nečekat na symboliku, rozhodl jsem se započít tuto psací pouť zrovna dnes.

Pointa této výzvy je lidem zpravidelnit psaní. Nejde úplně o obsah, spíš o akt reflexe. Může jít o články z oboru, ale klidně i soupis toho, jak dnešek zrovna probíhal a co se třeba povedlo.

Mě se na tom obzvlášť líbí ta podoba blogových článků. Svět totiž před dekádou téměř vytlačil osobní blogy na úkor sociálních sítí. Tam lidé taky můžou psát co je napadne, ale možná se leckdo nezamyslí nad tou formou. Na sítích se totiž praktikuje tzv. microblogging, což je v podstatě zveřejnění rychlé myšlenky nebo pocitu. Tím, se ale vytrácí chuť lidí publikovat delší tvorbu, hlubší ucelenější zamyšlení. Články bývají jakousi pomalejší promyšlenější formou sdílení, přesně to, co podle mě svět nyní potřebuje. Nemáme zrovna nedostatek instantní gratifikace, všeho hned. Mít blog a číst ty jiné je, myslím si, pěkným opakem zvyklosti číst si v novinách jen titulky.

A aby tento dnešní článek nebyl jen takovým meta psaním o psaní, napíšu vám, jak se nám žije na vsi. Koukám, že dnes je to přesně měsíc, co jsme se nestěhovali do naší chaloupky. Většinu života jsem prožil v Brně, ale oba s Terezou jsme se ho už přesytili. Zkusili jsme pak rok žít v Adamově, ale bylo takové místo napůl cesty, pořád ještě město s minulostí nešťastných rozhodnutí. A tak jsme si v době nejméně přívětivých hypoték pořídili chatu se zahradou ve vsi s 61 obyvateli. Svépomocí jsme si ji zateplili a upravili k celoročnímu bydlení. Já se během těch 3 měsíců prací naučil tolik řemesel, že jsem z toho jako programátor pracujíc jinak především hlavou, dost nadšený. Děti i Tereza to tu mají hodně rádi, už po několikáté nám tu nasněžilo a teď sedím vedle kamen, venku mínus 8 a po dopsání tohoto článků půjdu pro nůši dřeva na další den.

Před pár dny jsme si říkali, proč jsme tohle rozhodnutí neudělali už dávno. Oba se takto cítíme hodně správně. Není to jen domov, je to místo pro tvoření, pro život. A kluci jsou ještě tak akorát malí, aby to tu vše ocenili.

1. článek z výzvy #100DaysToOffload